5 Korun (FJI) 1908 KB – KORONA

8,900.00

Sbírkový stav, lesk, krásný, investice, viz foto a video.
FERENCZ JOZSEF I.K.A.CS.ÉS M.H.S.D.O.AP.KIR. (značka mincovny K.B.)
Autor:: Josef Reisner (líc), Carl Gerl (rub)
Platnost: od 15.3.1900, v ČSR do 22.8.1928
Materiál: Stříbro Ag (900/1000)
Rok: 1908
Průměr: 36 mm,
Reálná hmotnost 23,9g,
Ražba 1 740 000 ks
Mincovna: KremnicaVideo níže.

1 skladem

Katalogové číslo: 9300 Kategorie: ,

Skladem, odesíláme obvykle do 72 hodin

Popis

5 Korun 1908 KB – František Josef

Dodáváme : v jednoduchém pouzdru.
Sbírkový stav, lesk, krásný, investice, viz foto a video.

Autor:: Josef Reisner (líc), Carl Gerl (rub)
Platnost: od 15.3.1900, v ČSR do 22.8.1928

Materiál: Stříbro Ag (900/1000)
Rok: 1908
Průměr: 36 mm,
Reálná hmotnost 23,9g,
Ražba 1 740 000 ks
Mincovna: Kremnica

Video níže.

Video je níže vyberte záložku “Video”.Mince neměla sponu ani nebyla součástí přívěšku.
Za originalitu mince ručíme.
Každá fotografie je označena číslem, které je shodné s interním katalogovým číslem a aktuální váhou na jedno desetinné místo.Nakliknutím na obrázek můžete zvětšit a prozkoumat detaily, nebo můžete ukazatelem myši pohybovat na obrázku pro konkrétní detail.Každá fotografie je originál.

Video

Historie

Zavedení korunové měny je upraveno zákonem č. 126 z 2. 8. 1892, který byl součástí Říšské
sbírky a lze ho tedy považovat za stěžejní právní předpis v dané oblasti. V této kapitole se
zaměřím na některá ustanovení tohoto zákona.


Hned v prvním článku tohoto zákona byl upraven název nové zlaté měny koruna, která se
dále dělila na sto haléřů. Zemskými zlatými mincemi byly desetikoruny a dvacetikoruny
Od roku 1907 se začaly razit i zlaté stokoruny (Sejbal, 1997). I nadále byly některé
drobné mince raženy ze stříbra, neboť nebylo možné prodat jeho zásoby, které zbyly monarchii
po přechodu na zlatý standard z toho důvodu, že o stříbro nebyl takový zájem, jelikož sousední
státy již také užívaly zlatý standard (Moravec a kol., 1996).


V článku 10 zákona bylo určeno, že zemské stříbrné mince rakouské měny neboli zlaté
(původní rakouskouherská měna), zůstanou v oběhu, dokud nebude stanoveno jinak. Na další
ražbu zlatníků mohlo být využito pouze stříbro, které již měla finanční správa k dispozici.

Článek 11 definoval, jaké druhy mincí korunové měny měly být raženy. Konkrétně se razily
mince zlaté, mince stříbrné (korunky), niklové mince (dvacetihaléře a desetihaléře) a mince
bronzové (dvouhaléře, haléře).


Mimo jiné tento zákon stanovoval poměr hodnot měny původní a měny nové. Jednalo se o
poměr 1:2, tzn. že jeden zlatník se rovnal dvěma korunám a jeden krejcar se rovnal dvěma
haléřům. Tento poměr platil jak pro mince, tak pro papírové peníze. Ceny se tudíž přepočítávaly
dle tohoto poměru (Sejbal, 1997). Dodnes je možné se setkat se slangovým označením
desetikoruny „pětka“. Toto označení pochází právě z této doby a vychází ze zmiňovaného
poměru (Jakubec & Jindra, 2006).


Zákon také stanovoval maximální částku, kterou byli soukromí obchodníci povinni přijmout.
Konkrétně se jednalo o korunky v hodnotě 50 korun, niklové mince v hodnotě 10 korun a
bronzové mince do výše jedné koruny. Zatímco u státních a veřejných pokladen byly korunky
přijímány bez omezení a bronzové a niklové mince do výše 10 korun (článek 19).

Všechny platby, které měly být dle zákona plněny v rakouské měně, mohly být od nabytí
účinnosti tohoto zákona plněny i v měně korunové (článek 24)

Přidat do košíku