Za vlády Františka Josefa I., tedy na přelomu 19. a 20. století, měly peníze zcela jinou hodnotu než dnes. Desetikoruna byla poměrně významná částka a umožňovala běžnému člověku pořídit si slušné množství zboží či služeb. Rakousko-Uhersko bylo tehdy jednou z hospodářsky vyspělých mocností Evropy a životní náklady odpovídaly tehdejší ekonomické realitě.
František Josef Karel (Franz Joseph Karl von Habsburg) se narodil 18. srpna 1830 v 9:45 ve Vídni jako syn arcivévody Františka Karla (mladšího syna císaře Františka I.) a jeho ženy Žofie, bavorské princezny. Měl 4 sourozence: Maxmiliána, Karla Ludvíka , Marii Annu (zemřela v dětství) a Ludvíka Viktora.
Císařem se stal ve svých osmnácti letech, když během potlačení březnové revoluce v roce 1848 odstoupil jeho strýc Ferdinand I. a jeho otec se vzdal trůnu. Od počátku spatřoval svou hlavní úlohu v zamezení další revoluce. Opřel se při tom především o armádu a církev. To, že na většině dobových fotografií je zobrazován v uniformě však vyplývá ze skutečnosti, že v jeho době neexistoval civilní oděv, který by byl hodný císaře.
V Rakousku-Uhersku se v průběhu války projevily všechny jeho problémy. Jedním z největších problémů byla národní nejednotnost a špatná ekonomická situace. Válka Rakousko-Uhersko vyčerpávala více než jiné země a to se bylo nuceno orientovat stále více na Německo, což vzbuzovalo nelibost u neněmeckých národů monarchie.
František Josef I. zemřel uprostřed první světové války, 21. listopadu 1916, ve Vídni. Jeho pompézní pohřeb byl zastíněn válečnými událostmi a následným pádem rakousko-uherské monarchie, již císař spojoval.
Po jeho smrti nastoupil na trůn Karel I., jeho politika však nedokázala najít cestu k novým národním snahám. V již zoufalé situaci se pokusil vyhlásit 16. října 1918 federaci, ještě v průběhu října se začalo Rakousko-Uhersko rozpadat. 28. října 1918 bylo vyhlášeno Československo. 1. listopadu 1918 zprostil Karel I. uherskou vládu přísahy věrnosti.
Mzdy a životní úroveň
V roce 1900 se průměrná dělnická mzda pohybovala mezi 60 a 120 korunami měsíčně, přičemž kvalifikovaní pracovníci mohli vydělat i více. Učitelé měli kolem 80 korun, úředníci a železničáři přibližně 150–200 korun. Pro porovnání, vyšší úředník nebo lékař si mohl přijít na 300 až 500 korun měsíčně.
Ceny běžného zboží a služeb
- Chléb (1 kg): 0,20–0,30 K
- Mléko (1 litr): 0,10–0,20 K
- Máslo (1 kg): 2 K
- Vepřové maso (1 kg): 1,20–1,50 K
- Hovězí maso (1 kg): 0,80–1,00 K
- Vejce (kus): 0,05 K
- Pivo v hospodě (0,5 l): 0,10–0,20 K
- Dobrý oběd v restauraci: 0,80–2 K
- Jízdenka na vlak (50 km): cca 1 K
- Denní noviny: 0,05–0,10 K
- Pár bot: 5–10 K
- Oblek na míru: 50–100 K
Bydlení a nemovitosti
Ceny bydlení byly samozřejmě nižší, ale odpovídaly tehdejším platům. Nájem bytu v Praze se pohyboval mezi 15 a 50 korunami měsíčně v závislosti na velikosti a lokalitě. Menší domek na venkově bylo možné pořídit za 2000–5000 korun, ve městě se ceny domů pohybovaly od 10 000 korun výše.
Jak se tehdy žilo?
Životní úroveň se odvíjela od sociálního postavení. Dělníci a rolníci žili poměrně skromně, často v malých bytech či na venkově, kde si pěstovali vlastní potraviny. Střední třída, tedy úředníci a obchodníci, si mohla dovolit slušné bydlení, volný čas a vzdělání pro děti. Šlechta a bohatí podnikatelé žili v přepychových domech, měli služebnictvo a pravidelně navštěvovali kavárny, divadla a plesy.
Celkově vzato, 10 korun byla částka, která mohla běžnému člověku pokrýt několikadenní živobytí nebo umožnit pořízení hodnotnějších věcí, jako bylo oblečení či základní nábytek. Dnes by její ekvivalent odpovídal několika tisícům korun.
Tato doba byla zároveň obdobím rozvoje technologií, průmyslu a modernizace měst, avšak také velkých sociálních rozdílů mezi chudými a bohatými. Přesto si mnoho lidí na dobu Rakouska-Uherska vzpomínalo jako na stabilní éru, která skončila až s první světovou válkou.
Aktuální nabídky :
https://stribrnakoruna.cz/kategorie-produktu/10-koruna/