Popis
Zlatá desetikoruna 1909 KB:
Nominální hodnota: 10 koruna
Materiál: Zlato o ryzosti 900/1000
Průměr: 19 mm
Hmotnost: 3,387 g
Mincovna: Kremnica (označení „KB“)
Celková ražba mince byla 508 981 kusů.
Zlatá desetikoruna Františka Josefa I.-uherská ražba 1909 KB
Tyto mince jsou mezi sběrateli ceněny pro svou historickou hodnotu a kvalitu zpracování.
Zlaté desetikoruny byly raženy v letech 1892-1912 ve vídeňské mincovně. Veškeré další nové ražby jsou značeny rokem 1912 a jsou to takzvané novoražby, které jsou mincemi investičními a ne sbírkovými.
Hmotnost mince je 3,3875 g a hrana není vroubkovaná, ale s ornamentem do hloubky .
Autoři návrhu mince jsou Josef Reisner (líc), Carl Gerl (rub) . Zlatá desetikoruna byla platidlem od od 1893 a v ČSR přijímána do 22.8.1928. Vzácná mince vyhledávaná sběrateli po ročnících Mince skladem je v pěkném sbírkovém stavu . Celková ražba mince byla 508 981 kusů.
Zlatá desetikoruna Františka Josefa I. 1909
Zlatá investiční mince z období Rakousko-Uherska vydaná v roce 1909 a ražená Uherskou mincovnou za vlády Františka Josefa I. Tyto zlaté desetikoruny se získávají jen velmi zřídka a proto jsou velmi vyhledávané sběrateli a investory.
František Josef I.
František Josef Karel (Franz Joseph Karl von Habsburg) se narodil 18. srpna 1830 v 9:45 ve Vídni jako syn arcivévody Františka Karla (mladšího syna císaře Františka I.) a jeho ženy Žofie, bavorské princezny. Měl 4 sourozence: Maxmiliána, Karla Ludvíka , Marii Annu (zemřela v dětství) a Ludvíka Viktora.
Císařem se stal ve svých osmnácti letech, když během potlačení březnové revoluce v roce 1848 odstoupil jeho strýc Ferdinand I. a jeho otec se vzdal trůnu. Od počátku spatřoval svou hlavní úlohu v zamezení další revoluce. Opřel se při tom především o armádu a církev. To, že na většině dobových fotografií je zobrazován v uniformě však vyplývá ze skutečnosti, že v jeho době neexistoval civilní oděv, který by byl hodný císaře.
V Rakousku-Uhersku se v průběhu války projevily všechny jeho problémy. Jedním z největších problémů byla národní nejednotnost a špatná ekonomická situace. Válka Rakousko-Uhersko vyčerpávala více než jiné země a to se bylo nuceno orientovat stále více na Německo, což vzbuzovalo nelibost u neněmeckých národů monarchie.
František Josef I. zemřel uprostřed první světové války, 21. listopadu 1916, ve Vídni. Jeho pompézní pohřeb byl zastíněn válečnými událostmi a následným pádem rakousko-uherské monarchie, již císař spojoval.
Po jeho smrti nastoupil na trůn Karel I., jeho politika však nedokázala najít cestu k novým národním snahám. V již zoufalé situaci se pokusil vyhlásit 16. října 1918 federaci, ještě v průběhu října se začalo Rakousko-Uhersko rozpadat. 28. října 1918 bylo vyhlášeno Československo. 1. listopadu 1918 zprostil Karel I. uherskou vládu přísahy věrnosti.
Desetikoruny Františka Josefa I. vydané v letech 1892 – 1915: Uherská ražba
Nominál a ročník ražby | Náklad (ks) | Nominál a ročník ražby | Náklad (ks) | Nominál a ročník ražby | Náklad (ks) |
10 Korona 1892 | 1,086,806 | 10 Korona 1900 | 227,572 | 10 Korona 1908 | 508,981 |
10 Korona 1893 | ? | 10 Korona 1901 | 230,329 | 10 Korona 1909 | 573,816 |
10 Korona 1894 | 985,510 | 10 Korona 1902 | 242,732 | 10 Korona 1910 | 1,361,815 |
10 Korona 1895 | ? | 10 Korona 1903 | 227,674 | 10 Korona 1911 | 1,828,383 |
10 Korona 1896 | 31,890 | 10 Korona 1904 | 1,530,735 | 10 Korona 1912 | 738,669 |
10 Korona 1897 | 258,891 | 10 Korona 1905 | 868,624 | 10 Korona 1913 | 137,443 |
10 Korona 1898 | 217,506 | 10 Korona 1906 | 747,606 | 10 Korona 1914 | 115,250 |
10 Korona 1899 | 230,574 | 10 Korona 1907 | 752,217 | 10 Korona 1915 | 53,795 |