10 korun 1909 Uherská K.B., zlatá, investice

Popis

Zlatá desetikoruna 1909 KB:

Nominální hodnota: 10 koruna​
Materiál: Zlato o ryzosti 900/1000​
Průměr: 19 mm​
Hmotnost: 3,387 g​
Mincovna: Kremnica (označení „KB“)
Celková ražba mince byla 508 981 kusů.

Zlatá desetikoruna Františka Josefa I.-uherská ražba 1909 KB
Tyto mince jsou mezi sběrateli ceněny pro svou historickou hodnotu a kvalitu zpracování.

Zlaté desetikoruny byly raženy v letech 1892-1912 ve vídeňské mincovně. Veškeré další nové ražby jsou značeny rokem 1912 a jsou to takzvané novoražby, které jsou mincemi investičními a ne sbírkovými.
Hmotnost mince je 3,3875 g a hrana není vroubkovaná, ale s ornamentem do hloubky .

Autoři návrhu mince jsou Josef Reisner (líc), Carl Gerl (rub) . Zlatá desetikoruna byla platidlem od od 1893 a v ČSR přijímána do 22.8.1928. Vzácná mince vyhledávaná sběrateli po ročnících Mince skladem je v pěkném sbírkovém stavu . Celková ražba mince byla 508 981 kusů.

Zlatá desetikoruna Františka Josefa I. 1909

Zlatá investiční mince z období Rakousko-Uherska vydaná v roce 1909 a ražená Uherskou mincovnou za vlády Františka Josefa I. Tyto zlaté desetikoruny se získávají jen velmi zřídka a proto jsou velmi vyhledávané sběrateli a investory.

František Josef I.

František Josef Karel (Franz Joseph Karl von Habsburg) se narodil 18. srpna 1830 v 9:45 ve Vídni jako syn arcivévody Františka Karla (mladšího syna císaře Františka I.) a jeho ženy Žofie, bavorské princezny. Měl 4 sourozence: Maxmiliána, Karla Ludvíka , Marii Annu (zemřela v dětství) a Ludvíka Viktora.

Císařem se stal ve svých osmnácti letech, když během potlačení březnové revoluce v roce 1848 odstoupil jeho strýc Ferdinand I. a jeho otec se vzdal trůnu. Od počátku spatřoval svou hlavní úlohu v zamezení další revoluce. Opřel se při tom především o armádu a církev. To, že na většině dobových fotografií je zobrazován v uniformě však vyplývá ze skutečnosti, že v jeho době neexistoval civilní oděv, který by byl hodný císaře.

V Rakousku-Uhersku se v průběhu války projevily všechny jeho problémy. Jedním z největších problémů byla národní nejednotnost a špatná ekonomická situace. Válka Rakousko-Uhersko vyčerpávala více než jiné země a to se bylo nuceno orientovat stále více na Německo, což vzbuzovalo nelibost u neněmeckých národů monarchie.

František Josef I. zemřel uprostřed první světové války, 21. listopadu 1916, ve Vídni. Jeho pompézní pohřeb byl zastíněn válečnými událostmi a následným pádem rakousko-uherské monarchie, již císař spojoval.

Po jeho smrti nastoupil na trůn Karel I., jeho politika však nedokázala najít cestu k novým národním snahám. V již zoufalé situaci se pokusil vyhlásit 16. října 1918 federaci, ještě v průběhu října se začalo Rakousko-Uhersko rozpadat. 28. října 1918 bylo vyhlášeno Československo. 1. listopadu 1918 zprostil Karel I. uherskou vládu přísahy věrnosti.

Desetikoruny Františka Josefa I. vydané v letech 1892 – 1915: Uherská ražba