František Josef I., 1 Florin 1857, mincovna Vídeň
(1 Gulden nebo 1 zlatník)
František Josef I., 1 Florin 1857 – 1865
Rakouský zlatý, od roku 1867 rakousko-uherský zlatý nebo též zlatka, florin či gulden byla měna používaná v letech 1754 až 1892 na území habsburské monarchie včetně českých zemí a později rakouského císařství a Rakousko-Uherska. Německý název Gulden se používal na rakouských bankovkách, na mincích byl vyražen nápis FL. Maďarský název forint se používal jak na mincích, tak na bankovkách.
Se zavedením konvenčního tolaru roku 1754, byl florin definován jako půl konvenčního tolaru a tudíž ekvivalent 1/20 stříbrné kolínské marky, tzn. ~11,69 g ryzosti 10/12 t.j. 0.833, a dělil se na 60 krejcarů (na poměr upomíná text lidové písně Já do lesa nepojedu – „sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar“). Florin se stal standardní měnovou jednotkou rakouského císařství a v oběhu byl až do roku 1892.
Při přepočtu na ceny stříbra v roce 2017 by hodnota florinu (jedné zlatky) byla cca 150 Kč.
Pro představu okolo roku 1850 byl roční plat vyššího úředníka 500–700 zlatých, učitele 130 a roční mzda dělníka 100–200 zlatých.
Roku 1857 byl mezi Německem a Rakousko-Uherskem vytvořen celní spolek a váhovým etalonem pro mincovní řád byla namísto kolínské marky stanovena celní libra odpovídající 500 gramům. Byl definován tzv. spolkový tolar (Vereinsthaler) ryzosti 900/1000 s obsahem 16⅔ gramu čistého stříbra odpovídající ražbě 30 tolarů z jedné libry stříbra. Tato hmotnost představovala o něco méně, než 1,5násobek obsahu stříbra v původním florinu. Poté Rakousko-Uhersko přijalo nový standard a florin obsahoval přesně 2/3 množství stříbra ve spolkovém tolaru tedy ražbě 45 florinům z jedné libry stříbra. To vyvolalo devalvaci mince o 4,97 %. Hmotnost byla 12,345 g o ryzosti 900/1000, tedy 11,11 g stříbra. Průměr byl 29 mm.
Rakousko-Uhersko ve stejné době přistoupilo k decimalizaci své měny a vytvořilo nový systém o 100 krejcarech = 1 florin a 1½ florinu = 1 spolkový tolar.
Když bylo Rakousko roku 1866 poraženo Pruskem, vystoupilo z Německé celní unie a roku 1867 se přidružilo k Latinské měnové unii. Z toho důvodu byly emitovány zlaté mince s hodnotou 8 a 4 floriny, jež odpovídaly mincím 20 a 10 lir/franků.
Rakousko ale nezavršilo vstup do Unie, plánovaný na rok 1870.
Rakousko-uherský florin byl roku 1892 nahrazen korunou v poměru 1 florin = 2 koruny.
| Materiál | stříbro Ag (900/1000) | |
| Průměr | 29 mm | |
| Hmotnost | 12,345 g | |
| Opis líc | FRANC.IOS.I.D.G.AVSTRIAE IMPERATOR | |
| Opis rub | HVNG.BOH.LOMB.ET.VEN.GAL.LOD.ILL.REX A.A. (letopočet) | |
| Ročník | Ražba: | |
| 1857 A | ražba ??? ks | |
| 1857 B | ražba ??? ks | |
| 1857 E | ražba ??? ks | |
| 1857 V | ražba ??? ks | |
| 1858 A | ražba ??? ks | |
| 1858 B | ražba ??? ks | |
| 1858 E | ražba ??? ks | |
| 1858 M | ražba ??? ks | |
| 1858 V | ražba ??? ks | |
| 1859 A | ražba 18 100 000 ks * | |
| 1859 B | ražba 7 530 000 ks | |
| 1859 E | ražba 860 000 ks | |
| 1859 M | ražba 3 460 000 ks | |
| 1859 V | ražba 1 930 000 ks | |
| 1860 A | ražba 21 620 000 ks * | |
| 1860 B | ražba 1 880 000 ks | |
| 1860 E | ražba 860 000 ks | |
| 1860 V | ražba 360 000 ks | |
| 1861 A | ražba 12 960 000 ks | |
| 1861 B | ražba 810 000 ks | |
| 1861 E | ražba 590 000 ks | |
| 1861 V | ražba 280 000 ks | |
| 1862 A | ražba 3 920 000 ks | |
| 1862 B | ražba 310 000 ks | |
| 1862 E | ražba 100 000 ks | |
| 1862 V | ražba 470 000 ks | |
| 1863 A | ražba 3 460 000 ks | |
| 1863 B | ražba 280 000 ks | |
| 1863 E | ražba 130 000 ks | |
| 1863 V | ražba 390 000 ks | |
| 1864 A | ražba 870 000 ks | |
| 1864 B | ražba 330 000 ks | |
| 1864 E | ražba 810 000 ks | |
| 1864 V | ražba 100 000 ks | |
| 1865 A | ražba 1 330 000 ks | |
| 1865 B | ražba 290 000 ks | |
| 1865 E | ražba 160 000 ks | |
| 1865 V | ražba 30 000 ks |
* dvě varianty opisu na rubu mince REX nebo REX‘ s tečkou a bez ní.
zdroj: wikipedie