Zajímavost

1 Forint 1882 – 1892

František Josef I., 1 Forint , mincovna K.B.1891 KB – FIUME (Zlatník)

Maďarský forint (zkráceně jen forint) je maďarská měna. Jeho ISO 4217 kód je HUF, v Maďarsku se běžně užívá zkratka Ft. Jeden forint sestává ze sta fillérů. Kupní hodnota fillérů je natolik nízká, že nejnižší používanou mincí je 5 forintů a neexistují žádné fillerové mince. Název forint pochází od jména italského města Florencie, ve 13. století se tam razily mince s názvem fiorino d’oro.

František Josef I., jeden z nejvýznamnějších a přitom nejméně osobitých vládnoucích monarchů 19. století, vládl rekordních 68 let. V jeho říši mezitím došlo k převratným společenským a dějinným proměnám – zániku feudalismu a nastolení kapitalismu, dovršení průmyslové revoluce a nástupu vědecko-technické revoluce, novému uspořádání monarchie, k radikalizaci dělnictva, k rozpoutání 1. světové války. Nechuť císaře k novotám rostla s přibývajícími léty. A je snad charakteristické, že nechtěl používat automobil a odmítal telefon i další technické vymoženosti doby.

František Josef I. měl silně vyvinutý smysl pro povinnost a panovnickému poslání podřídil celý svůj život. Stal se pracovním strojem, který podle přísně vypracovaného režimu přijímal hodnostáře i úředníky a pečlivě, s byrokratickou přesností, vyřizoval úřední spisy. Přísně dbal na dodržování všech předepsaných forem života u dvora. Měl smysl pro detail a vynikal skvělou pamětí. Neměl mnoho zálib, až na jednu a tou byl lov. Jezdil často lovit do svého revíru v Gödölö v Maďarsku a do Alp na kamzíky. Každý den vstával v půl čtvrté ráno a byl buzen svým věrným sluhou Ketrlem slovy: „Kladu se k nohám vašemu Veličenstvu a přeji dobré jitro.“

Materiál stříbro Ag (900/1000)
Průměr 29 mm
Hmotnost 12,345 g
Opis líc FERENCZ JÓZSEF I.K.A.CS ÉS M.H.S.D.O.AP.KIR.
Opis rub MAGYAR KIRÁLYSÁG (letopočet)
Mincovna K.B.
Ročník Ražba:
1882 ražba 1 890 000 ks
ražba 1 900 000 ks*
1883 ražba 7 040 000 ks
1884 ražba 1 720 000 ks
1885 ražba 1 670 000 ks
1886 ražba 1 560 000 ks
1887 ražba 2 020 000 ks
1888 ražba 1 840 000 ks
1889 ražba 1 970 000 ks
1890 ražba ??? ks
Materiál stříbro Ag (900/1000)
Průměr 29 mm
Hmotnost 12,345 g
Opis líc FERENCZ JÓZSEF I.K.A.CS.ÉS M.H.S.D.O.AP.KIR.
Opis rub MAGYAR KIRÁLYSÁG (letopočet)
Mincovna K.B.
Ročník Ražba:
1890 ražba 20 200 000 ks*
1891 ražba 1 460 000 ks
1892 ražba 1 600 000 ks

Předchůdci dnešního forintu:

Do oběhu byl forint zaveden dne 1. srpna 1946, tedy po druhé světové válce, kdy inflace znehodnotila předchozí měnu s názvem pengő. Forinty zavedla již tehdy nová komunistická vláda, stará měna na ně byla převedena v poměru 1 forint = 4×1029 pengő. V 60. a 70. letech byla hodnota forintu poměrně stabilní, v 80. letech a po pádu socialismu se situace změnila. Inflace vzrostla až na 35 % ročně a hodnota měny tak začala klesat.

Maďarsko vstoupilo 1. května 2004 do Evropské unie. Jedním ze závazků vyplývajících z přistoupení k EU je, že vstupující stát, až splní všechny podmínky, zavede místo své národní měny společnou evropskou měnu euro. Maďarsko hodlalo euro zavést 1. ledna 2010. V roce 2016 deklaroval maďarský ministr hospodářství možnost přijetí eura do konce desetiletí.[2] V roce 2019 prohlásil guvernér maďarské centrální banky, že euro byla chyba a že si Maďarsko, podobně jako Česko, nestanovilo konkrétní termín jeho přijetí.

Seznam mincoven za vlády Františka Josefa I. (1848-1916) a jejich značky :

A – Vídeň (Wien) – od r.1872 bez značky

B – Kremnica

K.B. – Kremnica od r.1868

C – Praha – mincovna zrušena v r.1857

E – Karlovský Bělehrad, Karlsburg, Gyula Fehérvár (Sedmihrady)

GY.F. – Karlovský Bělehrad, Gyula Fehérvár od r. 1868

N.B – Velká Baňa, Nagybánya (Rumunsko)

G – Velká Baňa, Nagybánya od r. 1850

M – Milán, (Miláno, Lombardsko – Itálie)

V – Benátky (Venezia, Benátsko – Itálie)

Z – Záhřeb (Zagreb – Chorvatsko) – minc. zřízena v r. 1849 – jediná ražba Križar z roku 1849

wikipedie.

Další