František Josef I., 1 Florin 1878, mincovna Vídeň
(1 Gulden nebo 1 zlatník), bez tečky za REX.Rakouský zlatý, od roku 1867 rakousko-uherský zlatý nebo též zlatka, florin či gulden byla měna používaná v letech 1754 až 1892 na území habsburské monarchie včetně českých zemí a později rakouského císařství a Rakousko-Uherska. Německý název Gulden se používal na rakouských bankovkách, na mincích byl vyražen nápis FL. Maďarský název forint se používal jak na mincích, tak na bankovkách.
Se zavedením konvenčního tolaru roku 1754, byl florin definován jako půl konvenčního tolaru a tudíž ekvivalent 1/20 stříbrné kolínské marky, tzn. ~11,69 g ryzosti 10/12 t.j. 0.833, a dělil se na 60 krejcarů (na poměr upomíná text lidové písně Já do lesa nepojedu – „sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar“). Florin se stal standardní měnovou jednotkou rakouského císařství a v oběhu byl až do roku 1892.
Při přepočtu na ceny stříbra v roce 2017 by hodnota florinu (jedné zlatky) byla cca 150 Kč.
Pro představu okolo roku 1850 byl roční plat vyššího úředníka 500–700 zlatých, učitele 130 a roční mzda dělníka 100–200 zlatých.
Roku 1857 byl mezi Německem a Rakousko-Uherskem vytvořen celní spolek a váhovým etalonem pro mincovní řád byla namísto kolínské marky stanovena celní libra odpovídající 500 gramům. Byl definován tzv. spolkový tolar (Vereinsthaler) ryzosti 900/1000 s obsahem 16⅔ gramu čistého stříbra odpovídající ražbě 30 tolarů z jedné libry stříbra. Tato hmotnost představovala o něco méně, než 1,5násobek obsahu stříbra v původním florinu. Poté Rakousko-Uhersko přijalo nový standard a florin obsahoval přesně 2/3 množství stříbra ve spolkovém tolaru tedy ražbě 45 florinům z jedné libry stříbra. To vyvolalo devalvaci mince o 4,97 %. Hmotnost byla 12,345 g o ryzosti 900/1000, tedy 11,11 g stříbra. Průměr byl 29 mm.
Rakousko-Uhersko ve stejné době přistoupilo k decimalizaci své měny a vytvořilo nový systém o 100 krejcarech = 1 florin a 1½ florinu = 1 spolkový tolar.
Když bylo Rakousko roku 1866 poraženo Pruskem, vystoupilo z Německé celní unie a roku 1867 se přidružilo k Latinské měnové unii. Z toho důvodu byly emitovány zlaté mince s hodnotou 8 a 4 floriny, jež odpovídaly mincím 20 a 10 lir/franků.
Rakousko ale nezavršilo vstup do Unie, plánovaný na rok 1870.
Rakousko-uherský florin byl roku 1892 nahrazen korunou v poměru 1 florin = 2 koruny.
V Království lombardsko-benátském byly floriny raženy v Miláně v letech 1858 až 1859 císařem Františkem Josefem I. V Benátkách byly raženy floriny Františkem I. v letech 1822 až 1827, a císařem Františkem Josefem I. od roku 1857 do 1865.
| Materiál | stříbro Ag (900/1000) | |
| Průměr | 29 mm | |
| Hmotnost | 12,345 g | |
| Opis líc | FRANC.IOS.I.D.G.AVSTRIAE IMPERATOR | |
| Opis rub | HVNGAR.BOHEM.GAL.LOD.ILL.REX A.A. (letopočet) | |
| Mincovna | Vídeň – bez značky | |
| Ročník | Ražba: | |
| 1872 | ražba ??? ks | |
| 1873 | ražba 7 870 000 ks | |
| 1874 | ražba 2 470 000 ks | |
| 1875 | ražba 5 050 000 ks | |
| 1876 | ražba 7 280 000 ks | |
| 1877 | ražba 13 960 000 ks | |
| 1878 | ražba 18 960 000 ks * | |
| 1879 | ražba 37 480 000 ks * | |
| 1880 | ražba 6 500 000 ks | |
| 1881 | ražba 6 120 000 ks | |
| 1882 | ražba 5 470 000 ks | |
| 1883 | ražba 6 030 000 ks | |
| 1884 | ražba 4 300 000 ks | |
| 1885 | ražba 3 390 000 ks | |
| 1886 | ražba 6 700 000 ks | |
| 1887 | ražba 5 690 000 ks | |
| 1888 | ražba 6 570 000 ks | |
| 1889 | ražba 5 050 000 ks | |
| 1890 | ražba 4 160 000 ks | |
| 1891 | ražba 4 240 000 ks | |
| 1892 | ražba 2 500 000 ks |
Zdroj.: Wikipedia
Sdílení článků je povoleno.