Pojďme se podívat do minulosti.
Rakousko-Uhersko bylo obrovskou říší, která zahrnovala celou střední Evropu. V období před první světovou válkou se Rakousko-Uhersko řadilo mezi nejvyspělejší státy na světě, ale současně trpělo mnoha společenskými problémy, které se odrážely i na ekonomice a životní úrovni obyvatel.
Život v Čechách a na Moravě v této době byl převážně zemědělský. Většina obyvatel pracovala na polích, pastvinách a v lesích. Průmyslová revoluce, která v té době probíhala, se dotkla hlavně velkých měst, jako byla Praha a Brno. V těchto městech se rozvíjel textilní průmysl, strojírenství a chemický průmysl.
Mzdy byly v té době poměrně nízké. Průměrná mzda v roce 1910 byla přibližně 700 korun měsíčně. To znamenalo, že většina obyvatel musela tvrdě pracovat, aby zajistila dostatečný příjem pro svou rodinu. Protože většina obyvatel pracovala v zemědělství, bylo třeba pracovat na poli v létě i v zimě.
Ceny zboží byly v té době také poměrně vysoké. Například chléb stál přibližně 20 haléřů za kus, mléko 12 haléřů za litr a vejce 6 haléřů za kus. V porovnání s mzdami byly ceny vysoké, což znamenalo, že většina obyvatel musela velmi pečlivě hospodařit s penězi.
Co se týče plateb, v té době se používaly různé druhy měn. V Rakousko-Uhersku byla hlavní měnou koruna. V roce 1892 byla zavedena tzv. rakousko-uherská koruna, která se používala až do rozpadu monarchie v roce 1918. Kromě koruny se používaly také jiné měny, jako například zlaté a stříbrné mince.
Celkově lze říci, že život v Rakousko-Uhersku v té době byl těžký, ale přesto se jednalo o období velkého rozvoje a technologického pokroku. Rakousko-Uhersko bylo jednou z nejvyspělejších zemí své doby, ale zároveň trpělo mnoha společenskými problémy a národnostními konflikty. Život v Čechách a na Moravě byl ovlivněn zejména národnostními otázkami, které vedly ke zvýšenému napětí mezi českým a německým obyvatelstvem.
V té době bylo na území Rakousko-Uherska také mnoho sociálních a politických hnutí, které bojovaly za lepší podmínky pro pracující a za práva menšin. Mezi nejvýznamnější patřilo sociálně demokratické hnutí a hnutí za práva žen.
Vzhledem k rozvoji průmyslu a technologií se v té době také zvyšovala urbanizace. Většina lidí se stěhovala z venkova do měst, kde hledali práci a lepší životní podmínky. To vedlo k výstavbě nových městských čtvrtí a zlepšení infrastruktury.
Celkově lze tedy říci, že život v Rakousko-Uhersku v té době byl velmi různorodý a závisel na mnoha faktorech, jako bylo zaměstnání, bydlení, národnostní příslušnost a geografická poloha. Přestože se jednalo o období velkého rozvoje a technologického pokroku, byly zde i mnohé společenské problémy, které ovlivňovaly život lidí a měly dopad na ekonomiku a politickou situaci v zemi.
V Rakousko-Uhersku byla běžně používaná měna koruna, která nahradila dosavadní zlatou a stříbrnou měnu. Koruna byla zavedena v roce 1892 a stala se oficiální měnou Rakouska-Uherska v roce 1899.
Výše mzdy v té době závisela na profesi a geografické oblasti, kde se pracovalo. Například v období před první světovou válkou měli průměrně nejlépe placené profese bankéři, inženýři, právníci a lékaři. V průmyslových odvětvích byly nejlépe placené práce v těžkém průmyslu, jako byly doly, ocelárny nebo textilní továrny.
Mzdy se v té době pohybovaly mezi 1 až 10 korunami denně v závislosti na povolání a regionu. Například v roce 1910 v Praze průměrná mzda dělníka činila 2,50 koruny za den, zatímco v zemědělských oblastech jako byla Morava, se mzdy pohybovaly kolem 1,50 koruny za den.
Všeobecně lze říci, že průměrná mzda v Rakousko-Uhersku byla v té době poměrně nízká v porovnání s náklady na život, což znamenalo, že mnoho lidí muselo pracovat více než jeden job, aby si zajistili potřebné příjmy. Existovaly také rozdíly v mzdách mezi různými národnostmi, což způsobovalo napětí a nesouhlas mezi obyvateli různých regionů.
Celkově lze tedy říci, že život v Rakousko-Uhersku v té době byl finančně náročný a mnoho lidí se muselo spoléhat na více než jeden zdroj příjmu, aby zajistili své živobytí.
V té době byly také vysoké náklady na základní potraviny, jako bylo chléb, maso a mléčné výrobky. Například v roce 1910 byla cena chleba v Praze 13 haléřů za půllitr, což bylo poměrně vysoké v porovnání s výší průměrné mzdy. Podobně byly vysoké ceny dalších potravin, jako bylo maso, cukr a káva, což znamenalo, že mnoho lidí si nemohlo dovolit si je pravidelně kupovat.
Dalším faktorem, který ovlivňoval život v Rakousko-Uhersku v té době, byla zdravotní péče a vzdělávání. Většina lidí neměla přístup k moderní zdravotní péči a často se museli spoléhat na lidové léčitelství a domácí léčebné metody. Podobně byly vzdělávací příležitosti omezené a mnoho lidí nemohlo navštěvovat školu kvůli finančním důvodům.
V té době byla také společenská struktura poměrně rigidní, což znamenalo, že mnoho lidí bylo ovlivněno náboženskými a kulturními tradicemi a mělo omezené možnosti sociálního postupu. Existovaly však i snahy o reformu a modernizaci společnosti, což vedlo k rozvoji nových kulturních a vzdělávacích institucí.
Celkově lze tedy říci, že život v Rakousko-Uhersku v té době byl ovlivněn mnoha faktory, jako byla ekonomika, národnostní otázky, zdravotnictví a vzdělání. I přes mnoho problémů však byla tato doba také obdobím významného technologického a průmyslového pokroku, který ovlivnil celou Evropu a svět.
V období Rakouska-Uherska byly v zemi zavedeny různé měny, což komplikovalo platební styk mezi jednotlivými zeměmi. V Čechách a na Moravě se používalo rakouské zlaté, což byla stříbrná mince, a k tomu byly používány papírové bankovky. Po vzniku Rakousko-Uherska v roce 1867 se začaly používat i bankovky se speciálními razítky označujícími platnost bankovky v jednotlivých zemích.
V té době byly mzdy relativně nízké, zejména v porovnání s vysokými náklady na život. V průmyslových oblastech, jako byly například textilní továrny nebo těžební průmysl, byly mzdy relativně vyšší, ale pracovní podmínky byly často nebezpečné a nezdravé. Na venkově byly mzdy obvykle nižší a zemědělci se museli spoléhat na vlastní produkci potravin a zboží.
V roce 1910 byla průměrná mzda dělníka v Čechách kolem 2 korun za den, což bylo přibližně 60 korun za měsíc. V porovnání s náklady na základní potraviny a další výdaje to byla velmi nízká částka. Například v té době stál půllitr piva přibližně 10 haléřů, což znamenalo, že si dělník mohl koupit pouze několik piv za den.
Celkově lze tedy říci, že život v Rakousko-Uhersku v Čechách a na Moravě byl v té době obtížný a ovlivněn mnoha faktory, jako byla ekonomická situace, národnostní otázky, zdravotní péče a vzdělání. Nicméně tato doba byla také obdobím kulturního a společenského rozvoje, který ovlivnil celou Evropu a svět.
Dalším faktorem, který ovlivňoval život v Rakousko-Uhersku, byla urbanizace. V průběhu 19. století došlo k velkému nárůstu obyvatelstva ve městech, zejména v Praze a Brně. Tento rychlý růst městské populace vedl k nedostatku bydlení, což se projevovalo především v chudinských čtvrtích, kde byly ubytovány rodiny s nízkými příjmy. Tyto čtvrti byly často zdrojem sociálních problémů a nemocí, jako byla tuberkulóza, tyfus a další.
Veřejné služby a infrastruktura, jako byly nemocnice, vodovody a kanalizace, nebyly na takové úrovni jako dnes, což způsobovalo mnoho zdravotních problémů. Vzdělání bylo také omezeno a dostupné pouze malé části populace. V té době existovaly jen některé základní a střední školy, a vysokoškolské vzdělání bylo dostupné jen pro málokoho.
V kultuře a umění byla doba Rakouska-Uherska plodná. V této době vzniklo mnoho významných děl, jako například knihy Franze Kafky, opery Richarda Strausse nebo hudba Gustava Mahlera. V české kultuře se v té době prosazovala tzv. Národní obroda, hnutí, které prosazovalo českou kulturu a jazyk a snažilo se o jeho rozvoj.
Celkově lze říci, že život v Rakousko-Uhersku v Čechách a na Moravě byl v té době velmi složitý a ovlivněn mnoha faktory, jako byla ekonomická situace, národnostní otázky, urbanizace, zdravotní péče a vzdělání. Přesto tato doba přinesla mnoho kulturních a společenských inovací a ovlivnila celou Evropu a svět.
Rakousko-Uhersko mělo během své existence několik měn. Mezi nejvýznamnější patřily:
- rakouský zlatý (1871-1892)
- rakousko-uherská koruna (1892-1918)
Po vzniku Československa v roce 1918 se v této oblasti začala používat československá koruna.
Váhy měny v gramech se mohly během času lišit, ale například rakousko-uherská koruna měla váhu 3,387 gramu.
Co se týče cen potravin, ty se také mohly během období Rakouska-Uherska lišit. Následující příklady uvádějí průměrné ceny některých potravin v Praze na počátku 20. století:
- chléb (1 kg) – 12 krejcarů (cca 0,5 Kč)
- máslo (1 kg) – 2,5 Kč
- cukr (1 kg) – 1,6 Kč
- vejce (10 ks) – 30 krejcarů (cca 1,2 Kč)
- hovězí maso (1 kg) – 2,5 Kč
Je třeba si ale uvědomit, že ceny se mohly v jednotlivých oblastech lišit a průměrná mzda v té době se pohybovala mezi 60 až 150 rakouskými korunami měsíčně, což mělo vliv na to, jaké potraviny si lidé mohli dovolit kupovat.
Během existence Rakouska-Uherska se také měnila celková úroveň životních nákladů. V průběhu let docházelo k růstu cen zboží a služeb, zejména v průběhu první světové války.
Například v roce 1913 byla průměrná měsíční mzda dělníka kolem 60-70 korun, zatímco nájemné za byt činilo zhruba 12-15 korun měsíčně. Průměrná cena chleba byla v té době okolo 0,5 koruny za 1 kg. Cena mléka se pohybovala okolo 15 haléřů za litr, vejce stálo 30 haléřů za 10 ks a 1 kg hovězího masa kolem 2 korun.
Během první světové války se ceny potravin a dalších základních životních potřeb postupně zvyšovaly, což znamenalo, že se pro většinu obyvatelstva stávalo obtížnějším uživit se a udržet si přiměřenou životní úroveň.
Během existence Rakouska-Uherska bylo na jeho území v provozu několik mincoven, které razily mince a bankovky pro celou monarchii. Zde je přehled některých z těchto mincovních závodů:
Mincovna ve Vídni :Mincovna ve Vídni byla jednou z nejvýznamnějších mincovních závodů v Rakousku-Uhersku a jednou z nejstarších mincovních institucí na světě. Mincovna byla založena již v roce 1194 a během své existence razila mince pro různé vládce, včetně Habsburské dynastie. Během Rakousko-Uherska byla mincovna ve Vídni hlavním zdrojem korunových a zlatých mincí pro celou monarchii.
Mincovna v Budapešti: Mincovna v Budapešti byla založena v roce 1327 a během Rakouska-Uherska byla jednou z hlavních mincovních institucí pro výrobu forintů a korunových mincí. V mincovně se také razily medaile a plakety pro různé příležitosti.
Mincovna v Kremnici: Mincovna v Kremnici na Slovensku byla založena již v roce 1328 a během Rakouska-Uherska byla důležitým zdrojem stříbrných mincí pro celou monarchii. Mincovna se specializovala na ražbu dukátů a halerů.
Mincovna v Praze: Mincovna v Praze byla založena v roce 1300 a během Rakouska-Uherska byla jednou z menších mincovních institucí. Mincovna se specializovala na ražbu menších měděných mincí, jako byly haléře a groše.
Mincovna v Krakově :Mincovna v Krakově na území dnešního Polska byla založena v roce 1320 a během Rakouska-Uherska se zde razily zlaté a stříbrné mince pro celou monarchii.
Každá mincovna měla svou vlastní historii a specializaci, ale společným prvkem byla kvalita a preciznost ražby mincí. Mince vyražené v těchto mincovnách jsou dodnes cennými sběratelskými kousky a připomínají bohatou minulost Rakouska-Uherska.
Během existence Rakouska-Uherska se razily různé mince, které měly různá označení a hodnoty. Některé z nejznámějších mincí byly:
- Koruna (Krone) – zlatá mince o hmotnosti 3,5 gramů, ražená v letech 1892-1915. Na jedné straně byl portrét císaře Franze Josefa I. a na druhé straně byla rakouská koruna.
- Florin (zkráceně F) – zlatá mince o hmotnosti 6,45 gramů, ražená v letech 1868-1892. Na jedné straně byl portrét císaře Franze Josefa I. a na druhé straně byl erb Rakouska-Uherska.
- Forint (zkráceně Ft) – stříbrná mince o hmotnosti 24 gramů, ražená v letech 1892-1918. Na jedné straně byl portrét císaře Franze Josefa I. a na druhé straně byl erb Rakouska-Uherska.
- Zlatý (zkráceně Z) – zlatá mince o hmotnosti 3,49 gramů, ražená v letech 1892-1915. Na jedné straně byl portrét císaře Franze Josefa I. a na druhé straně byla rakouská koruna.
Například v roce 2017 se na aukci v Londýně prodala zlatá mince s hodnotou 100 korun za více než 80 tisíc liber (cca 2,3 milionu korun). Jednalo se o minci z roku 1908, na které byl portrét císaře Františka Josefa I.
V současné době jsou nejcennější mince z Rakouska-Uherska velmi žádané mezi sběrateli a mohou být vysoce ceněny.
Mezi nejcennější mince z Rakouska-Uherska patří například:
- Zlatá mince 100 korun z roku 1908 s portrétem císaře Františka Josefa I.
- Zlatá mince 10 dukátů z roku 1621 s portrétem císaře Ferdinanda II. Tato mince patří k nejstarším a nejvzácnějším mincím z Rakouska-Uherska.
- Stříbrná mince 3 krejcary z roku 1629 ražená v Kutné Hoře. Tato mince patří k nejstarším stříbrným mincím a je velmi vzácná.
- Stříbrná mince 1 koruna z roku 1892 ražená v Kremnici. Na této minci je portrét císaře Františka Josefa I. a může být velmi cenná, pokud je v dobrém stavu.
- Zlatá mince 10 korun z roku 1910 s portrétem císaře Františka Josefa I.
Tyto mince jsou jen některými příklady nejcennějších mincí z Rakouska-Uherska a mohou být velmi vzácné a drahé, zejména pokud jsou v dobrém stavu a mají zajímavou historii.
Dalšími zajímavými mincemi z Rakouska-Uherska jsou:
- Zlatá mince 4 dukáty z roku 1915 s portrétem císaře Františka Josefa I. Tato mince byla ražena v průběhu první světové války a je velmi vzácná.
- Stříbrná mince 10 korun z roku 1893 s portrétem císaře Františka Josefa I. a arcivévody Albrechta Rakouského.
- Stříbrná mince 2 koruny z roku 1892 s portrétem císaře Františka Josefa I. Tato mince byla ražena v Kremnici a může být velmi cenná, pokud je v dobrém stavu.
- Zlatá mince 20 korun z roku 1892 s portrétem císaře Františka Josefa I.
- Stříbrná mince 1 florin z roku 1878 s portrétem císaře Františka Josefa I. a královny Alžběty (Sissi).
- Stříbrná mince 5 korun z roku 1900 s portrétem císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty (Sissi). Tato mince je velmi populární mezi sběrateli a může být hodnotná, pokud je v dobrém stavu.
- Zlatá mince 100 korun z roku 1908 s portrétem císaře Františka Josefa I.
- Stříbrná mince 2 koruny z roku 1912 s portrétem císaře Františka Josefa I.
- Zlatá mince 4 dukáty z roku 1874 s portrétem císaře Františka Josefa I. Tato mince byla ražena v průběhu výročí 25 let vlády císaře Františka Josefa I. a může být velmi ceněná mezi sběrateli.
- Stříbrná mince 20 korun z roku 1890 s portrétem císaře Františka Josefa I.
- Zlatá mince 10 korun z roku 1911 s portrétem císaře Františka Josefa I. Tato mince byla ražena v průběhu výročí 60 let vlády císaře a může být velmi ceněná mezi sběrateli.
- Stříbrná mince 1 koruna z roku 1892 s portrétem císaře Františka Josefa I.
- Zlatá mince 100 korun z roku 1915
- Stříbrná mince 10 korun z roku 1915
- Zlatá mince 20 korun z roku 1892 s portrétem císaře Františka Josefa I.
Každodenní život v Rakousku-Uhersku se mohl výrazně lišit v závislosti na tom, zda se jednalo o vesnici nebo město. Na vesnicích byl život založen na zemědělství a řemeslech, zatímco v městech se rozvíjel průmysl, obchod a služby.
Vesnický život: Většina lidí na venkově pracovala v zemědělství a měla vlastní zemědělskou usedlost. Den začínal brzkým vstáváním, aby se mohlo začít s prací v poli nebo s péčí o zvířata. Poté, co se práce v poli dokončila, byli lidé zaneprázdněni pracemi v domácnosti nebo řemeslech, jako bylo tkaní, kovářství nebo řezbářství. Život na venkově byl často tvrdý, fyzicky náročný a závisel na přírodních podmínkách, jako jsou počasí a úroda.
Městský život: Život v městech byl zcela odlišný. Lidé zde pracovali v továrnách, obchodech a kancelářích. Města byla centry průmyslu, kultury a společenského života. Většina lidí bydlela v bytech a měla přístup k moderním vymoženostem, jako byly elektřina, vodovod a kanalizace. Denní rutina zahrnovala práci, nákupy v obchodech a relaxaci v parku nebo kavárně. Města byla mnohem různorodější než venkovské oblasti, což umožňovalo setkávání lidí různých kultur, náboženství a společenských tříd.
Celkově lze říci, že život v Rakousku-Uhersku byl v období od druhé poloviny 19. století až do první světové války charakterizován rychlým rozvojem průmyslu a technologií, ale také rostoucími sociálními problémy a politickou nestabilitou. Život v městech byl mnohem modernější než na venkově, ale zároveň zde často docházelo ke konfliktům mezi různými společenskými vrstvami.
František Josef I. (1830-1916) byl rakousko-uherský císař a král, který vládl více než 68 let a za jehož vlády došlo k mnoha významným událostem a změnám.
Narodil se 18. srpna 1830 v paláci Schönbrunn ve Vídni jako syn císaře Františka Karla I. a jeho manželky arcivévodkyně Žofie. Po smrti svého strýce Ferdinanda I. v roce 1848 se František Josef stal císařem Rakouska a králem Uherska.
V roce 1854 se František Josef I. oženil s bavorskou princeznou Alžbětou, která byla známá jako Sisi. Spolu měli čtyři děti, ale jejich manželství nebylo šťastné. Alžběta trpěla depresí a toužila po svobodě a odjezdů do ciziny. V roce 1898 byla Alžběta zavražděna italským anarchistou.
František Josef I. byl aktivním vládcem a během své dlouhé vlády se mu podařilo provést mnoho reforem a modernizací, zejména v oblasti průmyslu a infrastruktury. Pod jeho vládou došlo také k rozvoji vědy a kultury a v roce 1867 došlo k vytvoření dualistického Rakouska-Uherska.
V roce 1914 se svět dostal do první světové války a František Josef I. stál v čele rakousko-uherského impéria. Během války se však ukázalo, že impérium není dostatečně silné a 28. července 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. To vyústilo v celosvětový konflikt a rozpad impéria.
František Josef I. zemřel 21. listopadu 1916 ve věku 86 let v paláci Schönbrunn ve Vídni. Po jeho smrti nastoupil na trůn jeho vnuk Karel I.
František Josef I. byl významnou postavou rakousko-uherské historie a jeho dlouhá vláda měla velký dopad na politické, společenské a kulturní události v Evropě.
František I. se oženil dvakrát. Jeho první manželkou byla Žofie Bavorská, s níž měl čtyři děti, z nichž nejstarší byl císař Ferdinand I. Po smrti Žofie se František I. oženil s císařovnou Marií Terezií, s níž měl šestnáct dětí, z nichž nejznámější jsou Marie Antoinetta a Josef II.
V roce 1804 se František I. korunoval císařem Rakouska, poté co se Rakousko stalo samostatným státem a přestalo být součástí Svaté říše římské. Jeho vláda byla poznamenána mnoha konflikty, včetně napoleonských válek. V roce 1809 byla Rakousko poraženo v bitvě u Wagramu a muselo podepsat mír s Francií.
František I. byl také významným mecenášem umění a kultury. Byl zakladatelem vídeňského Belvederu a koupil mnoho uměleckých děl, včetně obrazů od Tiziana a Rubense.
František I. zemřel 2. března 1835 ve věku 67 let a byl pochován v císařské hrobce ve Vídni. Jeho syn Ferdinand I. ho nahradil na trůnu Rakouska a jeho vnuk František Josef I. se stal císařem Rakouska-Uherska.
Rakousko-Uhersko se rozpadlo po první světové válce v roce 1918. Tento rozpad byl vyvolán národnostními a politickými konflikty mezi různými etnickými skupinami, které žily v této říši. České země se staly součástí nově vzniklého Československa.
Po rozpadu Rakouska-Uherska došlo ke změnám ve společnosti, hospodářství a politice. V nově vzniklém Československu byla prosazována demokracie a sociální spravedlnost. Hospodářská situace se postupně zlepšovala, ale během druhé světové války došlo ke zpomalení až zastavení hospodářského rozvoje.
Po druhé světové válce se Československo stalo socialistickou zemí, která se řídila sovětským vzorem. Změny v hospodářství vedly k centralizaci a plánování ekonomiky, což mělo dopad na výrobu, obchod a služby. Někteří obyvatelé si stěžovali na nedostatek zboží, vysoké ceny a špatnou kvalitu výrobků. Nicméně v této době došlo k rozvoji vzdělání, zdravotnictví a infrastruktury, což mělo pozitivní dopad na životy lidí.
Po roce 1989 došlo ke změně politického režimu a k vzniku samostatného Českého státu. Ekonomika se postupně transformovala do tržního hospodářství a docházelo ke zvyšování životní úrovně obyvatel. Vzdělání, zdravotnictví a infrastruktura se staly modernější a kvalitnější.
V současné době je Česká republika moderní země s vysokou životní úrovní a kvalitou života. Hospodářství je orientované na export, průmysl a služby. Mnoho lidí má přístup k vysokoškolskému vzdělání, kvalitní zdravotní péči a moderní infrastruktuře. V kultuře a umění se stále odráží bohatá historie a tradice Čech a Moravy.